| Carmen 39 (in Czech by Jiří Žáček a Eva Stehlíková) |
|
| |
| Available in
Latin,
Brazilian Port.,
Chinese,
Croatian,
Czech,
English,
Finnish,
French,
Hungarian,
Italian,
Polish,
Scanned, and
Vercellese. Compare two languages here.
|
|
| |
Egnatius má zuby bělostné
jak sníh –
proto se zubí vždy a všude.
Třeba u soudu,
když řečník dojme všecky
k slzám; zubí se
i na pohřbu, kde matka oplakává syna
–
i tam se zubí, jako by to byla psina.
Zubí se zkrátka vždy a všude,
ať je kde je:
ten zlozvyk postrádá jak slušnost, tak i
vkus –
jen hňup a pitomec se vždycky
všemu směje.
Musím ti vycinkat, můj milý Egnacie:
kdybys byl z Říma, Sabinska či
Tiburu,
či tlkustý Etrusk nebo škudla
z Umbrie,
anebo zubatý a černý Lanuvinec,
anebo z kraje za Pádem, z mé
domoviny,
odevšad, kde si lidé lidsky čistí
chrup –
ani pak bych ti neradil se zubit bez
příčiny,
vždyť takhle nejapně se
může smát jen hňup.
Ale tys přece cikán z Keltiberie,
kde každý vydrbe si ráno, sotva vstal,
zuby i rudé dásně tím, co vychčije.
Takhle jen každý mrkne na tvůj chrup
a vidí,
kolik jsi dneska moče vychlastal!
Taken with permission from the book
Gaius Valerius Catullus -- Veršíky a verše. |
|
| © copyright 24-7-2009 by Jiří Žáček a Eva Stehlíková |
|
| |
