Kdo se má na to dívat! Tohle může snášet
leda žrout, karbaník a nestyda!
Mamurra shrábnul vše, co měla Galie
a dálná Británie – hleďme, no vida!
Teplouši Caesare, náš Otče Vlasti, co ty na to?
 
Teď tenhle náfuka, z nějž teče proudem zlato,
vymetá hogo fogo všecky ložnice
jak bílý holoubek nebo sám Adonis…
Teplouši Caesare, náš Otče Vlasti, co ty na to?
Slyšíš – jsi žrout a karbaník a nestyda!
 
Ve jménu Říma jsi ty, velký vojevůdce,
táhl až na nejzazší ostrov Západu,
aby ten ometák pro svoji náladu
vesele roztáčel své tučné prebendy?
Z čí štědrosti ten vyžírka tak zdatně tyje?
Což málo prochlastal, což málo probendil?
Dědictví po svém otci rozfofroval hned,
pak kořist z Pontu, kořist z Hispánie,
jak zlatonosný Tagus může vyprávět.
Teď se ho bojí Galie a Británie!
 
Proč má mít lotr výsady? Chci odpověď?
Což umí něco víc, než vyžrat, co se dá?
On je Řím, v jehož jménu vy dva, tchán a zeť,
jste přivedli Řím rychle na buben?

Quis hoc potest videre, quis potest pati,
nisi impudicus et vorax et aleo,
Mamurram habere quod Comata Gallia
habebat uncti et ultima Britannia?
cinaede Romule haec videbis et feres?
et ille nunc superbus et superfluens
perambulabit omnium cubilia,
ut albulus columbus aut Adoneus?
cinaede Romule, haec videbis et feres?
es impudicus et vorax et aleo.
eone nomine, imperator unice,
fuisti in ultima occidentis insula,
ut ista vestra diffututa mentula
ducenties comesset aut trecenties?
quid est alid sinistra liberalitas?
parum expatrauit an parum elluatus est?
paterna prima lancinata sunt bona,
secunda praeda Pontica, inde tertia
Hibera, quam scit amnis aurifer Tagus:
nunc Galliae timetur et Britanniae.
quid hunc malum fouetis? aut quid hic potest
nisi uncta devorare patrimonia?
eone nomine urbis opulentissime
socer generque, perdidistis omnia?